Jídlo to je nekonečné téma.
Tak třeba kvalita. Je asi nějaká móda naříkat, jak jsme
popelnicí snad celého světa, jak tu máme nekvalitní žrádlo.
A co vlastně se myslí, tím nekvalitním jídlem? Vzpomínám na
moje babičky, už když jsem se narodila byly to velmi staré paní a obě se dožily
skoro devadesáti let. V žádném případě se s nimi život nemazlil a
rozhodně si nemohly vybírat, co budou jíst.
No a světe div se, i přes šlichty a nezdravá jídla co jedly,
se do konce svého života dokázaly o sebe postarat a mozek jim sloužil. Jedna
ještě v pětaosmdesáti cestovala po Evropě a druhá až do konce svých dní aktivně
uměla šest jazyků.
Myslím, že se jídlo prostě přeceňuje. Ano, pokud je někdo
pašík a leží od rána do večera v hamburgerech, čokoládě, slaných
pochoutkách, tak si na problém zadělává. Jenže víc než stravovat se suprově zdravě,
kvalitně a podle tabulek, je důležitější přístup jak k jídlu, tak k životu.
Prostě užít si třeba i suchý rohlík.
Jít kupovat jídlo a myslet při tom na to, že je to hnusný
žrádlo z popelnice vede akorát ke žlučovitosti. Třeba o to právě někomu jde. A
když je něco evidentně hnusný, tak to kupuje jen blázen.
A jsme tady tedy popelnicí? Můj žaludek říká, že ne.
Necestuji ráda, ale v pár zemích Evropy jsem byla (12) a jejich sámošky
navštívila. Nějak se nekonal žádný zázrak, do koše tam nepadá mana nebeská. A
když jsem se zajímala o pomyslný nákupní koš střední třídy u nás a ve světě, není pravda, že by si někde mohli
cpát do chřtánu horem dolem ona pověstná koňská vejce, či pečené holuby. Jsme
na tom tak nějak stejně a asi si neuvědomujeme, co lidí na světě neřeší tyhle
problémy. Ne, nejsou za vodou, jsou prostě v háji.
Osobně nakupuju hlavně české potraviny a jsem spokojená. Takové
mléko z farmy či sýr, to je pochoutka.
jeden vdolky, druhý mušle :-)
vařím ráda a užívám si to :-)
