čtvrtek 30. května 2013

...a vy na to?


Ve světě už byla a teď přišla i k nám. Móda zjišťování kdože to byli moji předkové – čili genealogie. Chápu to? Chápu i nechápu.
Chápu profesionální genealogy – prostě každý se něčím musíme živit. Chápu i jejich zákazníky.
Prostě lidi jsou zvědaví a ve skrytu dušičky nebo i v neskrytu doufají, že jejich předci jsou takoví výjimeční lidé, že jim budou ostatní závidět. To zklamání, když objeví, že nejsou ničím zajímaví ani svými předky.
Chápu genealogii jako koníček? Moc ne, zdá se mi, že jak se zapálený hrabatel se v zápisech matrik a starých listinách více blíží do středověku k dávno mrtvým lidem, tím víc se vzdaluje živým lidem.