Robotí podvody, mystifikace a fantazie (9)

V 19. století bylo vytvořeno mnoho mechanických automatů - dalších písařů, muzikantů, tanečnic, šašků…zvířátek… až přišlo století 20. a Televox
Jedná se o jednoho z prvních robotů (plně odpovídající definici robota). Vytvořil ho americký inženýr R.J. Wensley v roce 1927. Útroby měl plné drátů a relé, ale pro obveselení publika vykonával práce jako jeho pozdější již elektroničtí kolegové - vysával, otevíral dveře a zvedal telefon. Jím skončila éra mechanických automatů a začíná éra "inteligentních" strojů. Předznamenává ji i umění - rezonanční deska každé doby.
Samuel Butler (1835-1902) ve své satiře Erewhon (znamená to Nowhere -nikde) vydané v roce 1872, poprvé v literatuře zmiňuje možnost, že by se lidmi vytvořené a vyráběné stroje mohly vyvinout a dosáhnout vědomí - proto jsou v jím vytvořené utopické zemi zakázané a vyvezené na smetiště.
V předmluvě k druhému vydání knihy uvádí na pravou míru drby o tom, že myšlenkou vývoje strojů se vysmívá Darwinovi - není to pravda, Butler napsal, že si Darwina a jeho teorie váží, až že si prostě opravdu myslí, že by se stroje mohly stát inteligentními myslícími bytostmi vývojem podobným tomu lidskému, který popsal Darwin

Jenže, copak v době mechanických automatů neexistoval inteligentní stroj? Přeci Wolfgang von Kempelen (1734-1804) roku 1771 stvořil automatického hráče šachu, který porážel nejlepší světové hráče, ještě před tím než Garry Kasparov sehrál svoji první partii s IBM Deep Blue. Ano, Kempelen sestrojil hráče šachu v podobě figuríny Turka, ale nejednalo se v žádném případě o inteligentní stroj - za mechanickou loutku hrál šachy člověk, skrytý zrakům přihlížejících diváků ve stolku (uzavřené bedýnce), na kterém byla umístěna šachovnice, nad kterou dřevěný Turek seděl a "přemýšlel". Bez patřičného počtu logických operací za vteřinu, prostě stroj nemůže vyřešit žádný obtížnější úkol - jako jsou třeba šachové partie. Také je zapotřebí patřičný zdroj energie - elektřina.
Byla to prostě mystifikace, což je eufemismus pro podvod. Kempelen a pak další jeho majitelé s Turkem podváděli důvěřivce - protože za představení se platily peníze. Třeba v Londýně ho denně představoval za pět šilinků…
Kempelen vždy postupně zotvíral dvířka od stolku i figurínu Turka a diváci viděli, co chtěl, aby viděli - čili soustavu ozubených kol a koleček s táhly - člověka sedícího uvnitř na pohyblivém sedátku a šikovně se po otevření jakýchkoli dvířek skrývajícího - neměli šanci spatřit. Vždy se jednalo o výborného šachistu a za Turka hrál následovně: Aby mohl vše zevnitř ovládat a sledovat musel si svítil svíčkou - Kempelen vypracoval dokonalé odvětrávání. Šachové figurky měly zespodu magnet, po položení na šachovnici, přitáhly k sobě magnet připevněný k drátku pod určitým místem šachovnice. Tak skrytý hráč viděl, které figury se na šachovnici pohnuly a kam. Spodní část šachovnice byla popsaná odpovídajícími čísly 1–64. Z bedny pomocí táhel ovládal Turkovu mechanickou paži, vlastně kterou za něj hrál. Bylo to obdivuhodně vymyšlené.

Proč to Kempelen udělal? Nebyl to žádný hlupák - například vystudoval ve Vídni práva a filosofii, domluvil se osmi jazyky včetně Latiny. Zvládal vytvářel malby a rytiny a byl přijat za člena Císařsko-královské akademie krásných umění. Pokoušel se psát dramata… vynalezl například různé systémy čerpání vody či ruční tiskařský stroj pro nevidomé, vymýšlel jak zkonstruovat mluvící stroj. Řadu let byl tajemníkem uherské dvorní komory ve Vídni. Císařovna Marie Terezie ho jmenovala ředitelem všech uherských solných dolů a dohlížel také na kolonizaci oblastí Banátu, kde vedl boj proti zbojníkům.
Co tedy tak vzdělaného a schopného člověka vedlo k vytvoření podvodu s šachovým automatem? Dostal se s ním na významné Evropské královské dvory, procestoval Evropu a všude byl vlídně přijat. Hovořil s nejslavnějšími a nejvýznačnějšími lidmi své doby… že by to bylo důvodem? Utíkal tak před něčím nebo někým? Bylo to kvůli penězům? A vydělal mu Turek vůbec nějaké horentní sumy? Něco vydělal, ale zas ne tolik… Dělal to, že ho prostě bavilo dělat si z lidí takto legraci? Chtěl jim dát pocit zažít něco tajemného, neuvěřitelného…? Dával jim svým tajemným strojem dar hádanky? O Turkovi se totiž psalo a spekulovalo od jeho zrodu až do jeho neslavného konce v plamenech při požáru ve Filadelfii 5.7.1854.
Až po jeho zničení vyšla pravda najevo - napsal ji v roce 1857 syn posledního majitele Dr. Silase Mitchella v článcích pro The Chess Monthly. Tak se svět dozvěděl, že žádné tajemství nebylo, a že automat byl vlastně živý šachista.
Je zajímavé, že Turkovo tajemství se zachovalo celých 86 let - po celou dobu jeho života. Bylo prý velmi střežené.
Taková tajemství, kdy přemýšlíme o jejich řešení - to jsou krásné hádanky. Nezlobme se na Kempelena a snad ani na další majitele Turka za jejich podvod, třeba opravdu prostě chtěl lidi inspirovat a donutit přemýšlet a lidi se Turkem opravdu bavili a umělci inspirovali - E.A.Poe napsal o Turkovi esej a povídku Von Kempelen a jeho objev (Von Kempelen and His Discovery, 1849).
Vždyť mystifikace mohou být zábavné - pokud jsou udělány s vkusem jako například hoax na adrese http://www.bigredhair.com/robots/ - autoři Paul Guinan. a jeho žena Anina Bennett si už v roce 2000 vytvořili celý svět parních robotů z doby královny Viktorie a městečko Femopolis a umístili ho na web. Můžete se zde seznámit s fotografiemi, ilustracemi a popisky různých humanoidních parních robotů z viktoriánské éry a také s robotem Boilerplate od profesora Archibalda Campiona působícího na "divokém západu". Vše je hezké, vypadá to pravděpodobně a vše je jejich výmysl. Paul tyto roboty sám vytváří, kreslí, vyrábí fotografie - montáže a hlavně je vyrábí z kovu jako skulptury - jedná se tedy vlastně ne o hoax, ale o komplexní multimediální umělecké dílo.
Vymysleli si vlastní parní roboty a svět, který si na Netu žije vlastním životem. To se cení.


konec