neděle 6. září 2015

Vážení a jsme v prdeli...




Tak nám, paní Mülerová, zařízli svobodu.
Jakýho Svobodu?
Svobodu slova, paní Mülerová.
A tak to jo, tuhle. Tak to jo. A vona někdy nějaká byla?
No byla a nebyla. Nejdříve nebyla, pak byla, pak nebyla, pak chvíli byla, ale vždycky vás něco stálo, pokud jste si pustila hubu na špacír.
No jo pro hubu na hubu, to znám i já, prostá ženská.
A teď to, paní Mülerová, vypadalo jako, že je, že jen když moc plkáte a šéfům to nejde pod vousy, tak vás můžou prostě vyhodit z práce, ale nic víc.
Paní Mülerová zbledla. A teď už to nevypadá a je něco víc?
No, jo teď si plknete na sociální síti, jako si tady povídáme spolu doma v soukromí a policajti vám vrazí do bytu a zavřou vás, až zčernáte…. Haló! Paní Mülerová, kam běžíte, vraťte se.
-
Pánové já jsem nevinej, ježíšmarjá já jsem nevinej.

Švejk, půjdou s náma a budou kušovat a můžou bejt rád, že žijou teď, dnes vás jenom zavřem. To za protektorátu byla za schvalování atentátu rovnou sekera.
Vidíte, tak jdeme, jdeme a buďte rád, že žijete v demokracii.