pátek 7. června 2013

Já tě štípnu!


Kartička z tvrdého papíru popsaná čísly nebo i znaky a různě perforovaná, co dírka to informace - prostě děrný štítek - to je onen papírek, kolem kterého se hodně dlouho točil IT svět. Muž, který vymyslel jeden z nejlepších systémů využití děrných štítků pro rychlé zpracování hromadných dat a patřičné přístroje, byl Herman Hollerith. V roce 1990 za tento svůj vynález konečně vstoupil do National Inventors Hall of Fame -Národní síně slávy vynálezců.

Fakta
Herman Hollerith se narodil německým utečencům v USA 29. února 1860 a zamřel 17. listopadu 1929. Od dětství se zajímal o stroje a mechanismy, učitelé ho prohlašovali za talentovaného, ale lenivého chlapce. Ovšem jeho neochota učit se humanitní vědy zřejmě byla zapříčiněna jeho disgrafií.
V roce 1875 zakončil studium na Columbia University School of Mines a stal se důlním inženýrem. Po studiu se na své škole stal asistentem Williama P. Trowbridge.
V roce 1882 začal učit na slavné MIT (Massachusetts Institute of Technology). Přednášet studentům a psát křídou na tabuli ho nebavilo, takže když v roce 1884 dostal nabídku jít pracovat na patentní úřad ve Washingtonu, neváhal a přijal ji. On sám obdržel desítky patentů.
Život mu změnilo sčítání lidu USA z roku 1890. Předchozí sčítání zpracovávané pouze a jen ručně bylo pro lidi vyčerpávající a i plné chyb, a tak byla vypsána veřejná soutěž na konstrukci počítacího stroje, který by v tomto úkolu pomohl. Soutěž vyhrál se svým Hollerith Electric Tabulating Systém - díky kterému bylo vše hotové za tři měsíce a ušetřilo se pět milionů dolarů.
Rok 1890 byl pro něj i jinak úspěšný - dokončil doktorát na Columbia University a také se oženil.
V roce 1896 založil firmu Tabulating Machine Company, kterou v roce1911 prodal konkurenční Powers Tabulating Machine Company - vznikla tak Computer Tabulating Recording Company - v ní Hollerith pracoval jako konzultant až do roku 1921. Thomas J. Watson z ní v roce 1924 vytvořil IBM. Z těchto důvodů bývá Hollerith nazýván "otcem" IBM, i když bezprostředně s touto firmou nijak svázán nebyl.

Dírkovaný šém
Nápad, řídit nějaký stroj pomocí instrukcí, které jsou zadány dírkováním do papírového pásu či kartičky, mělo před Hollerithem několik vynálezců prvním známým je asi Jacques de Vaucanson (1709-1782) v roce 1741 zdokonalil již existující nápad - řídit tkalcovský stav děrovaným pásem.
B. Bouchon a M. Flacon nezávisle na sobě přišli na myšlenku poloautomatického tkalcovského stavu s děrnou páskou uzavřenou do smyčky (Francouz Bouchon v roce 1725 a Angličan Flacon v roce 1728).
Na jejich řešení navázal Joseph Marie Jacquard (1752- 1834), 1805 sestrojuje automatický stroj na výrobu vzorovaných tkanin. Ovládán byl pomocí děrných štítků, které byly spolu spojeny provázky. Jedná se zřejmě o první použití programování pomocí děrných štítků.
Ve všech těchto případech se jednalo samozřejmě o mechanické automaty a děrný štítek byl spíš jiná forma vaček.
Jak to bylo
Hollerith se začal zabývat automatizací zpracovaní dat už na MITu. Nejdříve pro záznam informací používal papírovou pásku s otvory, skrz které procházely kolíky a spojovaly elektrické kontakty. Páska byla k takovéto práci nevhodná, trhala se, nešlo rychle najít nějakou dílčí informaci, takže brzo přešel na děrné štítky. V roce 1884 si nechává patentovat svůj způsob převádění údajů z děrných štítků na elektrické impulsy, které ovládaly počítadla. Pracoval na něm několik let.
Dírky nejdříve dělal kleštičkama, jaké měli průvodčí na "štípání" jízdenek - nebylo to opět dobré řešení, a tak v roce 1889 se světu pochlubil svým tabelátorem. Jednalo se o děrnoštítkový stroj, který data zaznamenával na děrný štítek - papírovou kartičku o velikosti dolarové bankovky. Z tohoto "paměťového" média stroj mohl kdykoli data opět vyvolat. Tabelátor také umožňoval třídění dat podle daného hesla, prováděl s nimi jednoduché početní operace, popřípadě je vytiskl, či znovu naděroval. Čtečka štítků pracovala na principu spojování kolíků, skrz vyděrované otvory, s rtuťovými kontakty.
Jeho stroj se logicky začal nazývat "Hollerit" a byl v roce 1890 použit i při sčítání obyvatel Rakouska-Uherska.