úterý 7. října 2014

Miniatury - neuvěřitelné a krásné




Nad podzimní loukou se nesl jasný zvuk trubky. Melodie pohltila čas a prostor.
Dívám se, odkud pouští tu krásu…. Že by nějaká volební agitka? Ne, na to je to moc krásné.
Muzika se line z tramvaje.

 Na prvním sedadle sedí tramvaják a hraje na trubku.

Chtělo se mi tam zůstat a poslouchat. Ovšem přišlo mi to takové rušící, nemístné. Byl on a jeho nástroj.

Tak jsem pomalu a tiše s hafanama odešla, ale chtělo se mi zařvat „Bravó“ a zatleskat.

Dnešek už mi nic nezkazí. Chvilku jsem slyšela koncert z tramvaje. Na tyhle okamžiky se nezapomíná.