pátek 21. listopadu 2014

Budoucnost? Pečuj o něj!

Možností jak bude vypadat budoucnost člověka je... tak třeba takhle?


Na stůl si rozvinul bledě zelenou klávesnici. Z dalšího, ale podstatně většího tubusu vyndal stejnobarevný monitor. Jemně to mlasklo, když ho přilepil na zeď. Do elektrické sítě zapojil počítačovou krabičku, ta ho v setině sekundy spojila s centrálním počítačem. Vyhledal si svůj sektor a začal listovat v datech.
"Emo, podívejte se mi na poštu." Říkal mu Emo ani nevěděl proč.
(Podle posledních sociologických průzkumů 90% občanů oslovuje svůj počítač jménem. Je to normální a i zdravé, říkají psychologové.)
"Nic, soukromého vám zatím nepřišlo, pane." Odpověděl mu příjemný dívčí hlas. "Máte ve svých souborech nová data z poslední analýzy ovzduší a vaše tělesné funkce jsou v normálu."
Vzdychnul si a začal si prohlížet ta data. Jednalo se o krátkodobou předpověď počasí.
Měl to rychle hotové, propočty a extrapolace už byly provedeny. Ani nevěděl, proč ho vlastně zaměstnávají, aby zkontroloval, že vše proběhlo a předpovědi byly rozeslány? Všichni vlastně jen jakoby kontrolujeme propočty počítačů. Co jiného máme taky dělat?

"Pane, nanodoktor, vám právě vytvořil nové cévy ve vašem lýtku, došlo tam k popraskání." Oznámil mu Emin hlas.
"Hmm ani jsem si ničeho nevšil." Usmál se, nebýt pokroku.
"Díky Emo, jdu do vany."
"Pane!" Volala ho Ema. "Pane, připravte se, za pět minut dojde u vás k odběru semene."
Honem doběhl k monitoru, objevila se na něm jeho žena. "Ahoj Emo."
"Ahoj Karle."
"To mám radost, že tě vidím."
"Já taky a těšíš se?"
"To víš, že se těším."
Z počítačové krabičky se vysunula hadička, skoro ani nezaregistroval jak z něj vycucává sperma.
"Děkuji vám  oběma," poděkoval ženský hlas.
"Vyšel na nás kluk, máš radost?" zeptala se žena.
"Tak to mám."
"Bude se samozřejmě jmenovat Karel."
"To bude krásný..."
"Pane,"ozval se počítač, "u vaší ženy právě došlo k odběru a oplodnění vajíčka, váš syn dozraje v sektoru AB32555 přesně v 20.06 podle vašeho data 20.6. 2301, gratuluji."
Tak a teď si můžu jít napustit tu vanu. Usmíval se byl neskonale šťastný.
"Pane, za deset minut končí váš pracovní den, je čas spát. Provedla jsem analýzu vaší moči, měl jste málo vápníku.- nanosondy vám ho již dodaly."
Ponořil se do vody. Tak já mám kluka, co víc si můžu přát.
Utřel se, oblékl si pyžamo, svinul monitor a klávesnici, z elektrické zásuvky vytáhl počítačovou krabičku.
"Dobrou noc, pane, právě jsem nechala odstranit hlen  z vašeho nosohltanu. Takže opravdu pěkné spaní." Přála mu Ema z reproduktoru instalovaném v jeho uchu.
"Dobrou."