úterý 30. dubna 2013

Duj větře


Větrné elektrárny jsou zatím velké hlučné větrníky, narušující vzhled krajiny, ale technici vymýšlejí i jiné podoby a velikosti těchto zařízení.

Jedna z možností je větrníky ze země umístit na nebe. Tak nějak možná uvažoval Fred Ferguson, který vymyslel Magenn Power Air Rotor System - MARS a založil firmu Magenn Power na jejich výrobu.
MARS je nový typ generátoru měnícího mechanickou energii větru na elektřinu. Jedná se vlastně o válcový balón - rotor, který se otáčí podél horizontální osy - tyče, na jejíchž koncích jsou upevněny lopatkovité větrníky - stabilizátory.
Balón je naplněný héliem a umístěn ve výšce 120 až 300 metrů a se zemí je ukotven kabely, zachycenými na ose mezi balónem a větrníky, aby nebránily rotaci. Kabely se zároveň z generátoru odvádí vyrobená elektřina dolů na zem do sítě.
Tato větrná elektrárna může normálně pracovat při rychlostech větru už od 1 metru za sekundu do 28m/s a otáčí se i při nižších rychlostech větru. Efektivnost tohoto zařízení má být až 50%.
Magenn Power plánuje příští rok zahájit sériovou výrobu MARS - větrných elektráren o výkonu 10kW. Zatím nevíme jaká bude životnost tohoto zařízení, ale je možné, že v budoucnu nahradí pozemní větrníky.

Australan Graeme Attey z města Fremantle zkonstruoval zase úplně nový typ domácí větrné elektrárny, kterou lze jednoduše namontovat na vrcholek střechy domu. Zařízení má tvar válce dlouhého 1 metr a o průměru 0,5 metrů. Takovéto malé rozměry umožňují elektrárničku umístit na jakýkoliv dům a její instalace skoro vůbec nenaruší jeho vzhled a ani krajiny kolem.
Pracuje ovšem, jako ty velké větrníky, rovněž na principu, že vítr točí lopatkami generátoru. Jenže zde se jedná o malé lopatky a tím pádem i o malý hluk, který při otáčení vydávají.
Attey počítá, že společně s jeho elektrárničkou bude dům ještě vybavený solárními panely a tyto dva zdroje energie - aspoň u něj v Austrálii, zcela postačí k samozásobení rodinných domů. Toto, pokud budou domácí elektrárny laciné, je dobrá cesta jak lze v některých vhodných lokalitách ušetřit neobnovitelné přírodní zdroje a i životní prostředí a zároveň to bude zdroj energie pro ty lidi, kteří si postavili domy někde na samotách.

Úplně malinkou větrnou elektrárničku zkonstruovali na University of Texas v Arlingtonu a prototyp vyrobila skupina Gotwind, kterou založil Ben Jandrell z anglického města Shropshiru.
Ben už od roku 1983 konstruuje různé malé větrné elektrárničky, vymýšlí nové a nové typy větrníků a podílel se i na této asi nejmenší, pojmenované Orange Mobile Wind Charger.
Jak název napovídá, má sloužit k dobíjení baterií mobilních telefonů, ale zrovna tak může posloužit i bateriím notebooku či PDA a jiným kapesním přístrojům. Ony mobily jsou uváděny jako první asi i z důvodu, že "větrné dobíjecí zařízení" se chystá dát na trh anglická telekomunikační firma Orange.
Zařízení váží 150 gramů a je rozkládací. Větrník má průměr 30cm a pohání normální větrnou turbínu s horizontální osou (HAWT) - samozřejmě mini rozměrů. Z miniturbíny se vyrobený proud podvádí do "controll boxu" akumulační baterie, která ke svému nabití potřebuje 12 hodin a z ní se teprve dobíjí baterie mobilu - a toto nabíjení trvá jednu až dvě hodiny.
Nesmí se zapomínat, že čas k akumulaci elektřiny v controll boxu závisí na síle větru. Pokud je vítr slabší třeba kolem 5,3 metrů za sekundu, potřebujete na jeho dobití až celý den.
Větrník můžete přimontovat na stříšku stanu, na větev zaraženou do země… prostě kamkoli doma i v přírodě.
Vzhledem k malé účinnosti této mini větrné elektrárničky, se bude jednat spíše o opravdu velmi nouzový náhradní zdroj k dobíjení baterií mobilů, ale mohla by se z ní stát pěkná hračka pro děti - větrník by mohl pohánět třeba vláčky, autodráhy, zařízení domečku pro panenky… našlo by se hodně příkladů, ale nezdá se, že by nějakého výrobce takovéto použití maličkých generátorů elektřiny napadlo.