pondělí 15. dubna 2013

Konkurz na Monu Lisu


Člověka při pohledu na krásku napadá ještě jedna otázka a to dost zásadní. Která renesanční žena na obraze zvaném Mona Lisa tedy vlastně je?
Leonardo miloval hádanky a sám je vytvářel - dával je jistě i do svých obrazů - Mona Lisa může být prostě hádankou - Kdo jsem? Co jsem? Kde jsem? Proč jsem ji namaloval?

Obraz da Vinci začal malovat zřejmě v roce 1503 a dokončil ho v roce 1506 či 1509, pravděpodobné je i to, že na ni pracoval až do ochrnutí pravé ruky. Pro identifikaci modelu každý badatel vychází z roku začátku práce. Takže by přeci mělo být jednoduché zjistit, kdo je ta dáma? Ne, není a my skoro nic nevíme.

Staletí se sice hovoří, že na obraze je Lisa - žena florentského obchodníka Francesca del Giocondo. Tato informace se poprvé objevuje v životopise da Vinciho od neznámého autora a od něj ji přebírá další da Vinciho životopisec Giorgio Vasari (1511 - 1574) - čili tato informace má nulovou hodnotu. A i jediný "vědecký" důkaz pro toto tvrzení je velmi slabý. Tento důkaz přinesl v roce 2005 Armin Schlechter - odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu. Své tvrzení, že se jedná opravdu o Giocondu, opírá o nález rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Tento Agostin se s da Vincim znal a ve svých zápiscích ho přirovnává - jak tehdy bylo zvykem - k starověkému řeckému malíři Apelléovi. Dále se v poznámce uvádí, že právě da Vinci právě pracuje na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo. Toto opravdu není stoprocentní potvrzení identity dámy na obraze.
Proti Costanzi d'Avalos známé jako La Gioconda, je i několik, dalo by se říci, logických nesrovnalostí. Pokud by ji Leonardo portrétoval na zakázku manžela, tak jak to, že mu obraz nepředal? Odvezl si ho v roce 1516 do svého francouzského vyhnanství. Prodal ho před svou smrtí francouzskému králi a svému velkému příznivci Františku I. za 4000 zlatých dukátů. Neexistoval jiný portrét této dámy Giocondy, který nemá s tím, co známe jako Mona Lisa, nic společného? O tom, že by mohl da Vinci vytvořit najednou dva podobné portréty by mohla svědčit skica od Rafaela, který Leonarda navštívil a Monu Lisu si nakreslil - je ovšem trochu jiná než nám známá - je docela baculatější s plnými rty bez tajemného úsměvu a má i jiné pozadí. Ovšem za roky práce mohl Leonardo ono pozadí změnit… změnil by i tvář portrétované ženy?
Pak je tu ještě jedna nesrovnalost. Leonardo da Vinci patřil k nej nej umělcům své doby - byl uznávaný a žádaný - mohl by si ho dovolit "najmout" na portrétování své třetí ženy nějaký bezvýznamný florentský kupec s hedvábím? Takových tam bylo. Přitom v období, kdy měl malovat Monu Lisu, da Vinci odmítá zakázky i pro kněžnu Isabellu d'Este a podle dobových pramenů se v letech 1503 -1505 věnuje práci na fresce "Bitva u Anghiari" v novém sále - Salone dei Cinquecento v Palazzo Vecchio - což byla vládní budova ve Florencii a jednalo se tedy o státní zakázku.
Fresku známe díky Rubensově kopii. Je to úžasné dílo, studie lidí i koní v bitvě - od takového díla by ho nedokázala odvést zakázka od pouhého kupce. Navíc třetím obrazem, na kterém v tomto období da Vinci pracoval je sv. Anna samotřetí. Muselo by za portrétem dámy být něco víc - Monu Lisu maloval jako protipól oné bitvě - v ní zobrazoval lidskou krutost a v Lise - podle sebe ideální krásce, si relaxoval. Je to možné? Proč ne - a pak by Lisa skutečně byla zobrazením jeho "ideální ženy", jako bitva u Anghiary byla obrazem ne konkrétní bitvy, ale obecné krutosti bitev a zabíjení se.

Kdo by to, ale jinak na obraze mohl být? Možností je opravdu celá řada:
- za prvé, je několik adeptek z Leonardových současnic - jsou to: Isabella Naples - Aragon, Cecilia Gallerani, Pacifica Brandano či Brandino, Isabela Gualanda, či hraběnka a kurtizána Caterina Sforza i Isabella d'Este - da Vinciho přítelkyně,
- jako další možnost, kdo je na obraze, se uvádí Leonardova matka Caterina,
- může to být také jen výtvor da Vinciho fantazie - jeho představa dokonalé ženy,
- podle některých badatelů je na obraze mladík v ženských šatech
- poslední, ale velmi zajímavou možností odkrývající identitu neznámé je, že se jedná vlastně o takový stylizovaný autoportrét.

Osobně si myslím, že Leonardo v Moně Lise opravdu mohl zachytit "ženu v sobě" prostě svůj portrét, ale jednalo se o jeho přání - o portrét sebe, jakým si přál být a vypadat. Pro svět ovšem portrétoval ženu kupce - skoro nikdo ji neznal, takže nemohl porovnat obraz a její skutečnou podobu. O této teorii by mohlo svědčit i několik faktů. V jeho deníku nenajdete o obraze žádnou zmínku. Dále - pokud da Vinci portrétoval ženy je z obrazu cítit jeho odtažitost k nim. Jejich portrétům chybí ta zaujatost jakou v sobě má obraz Jana Křtitele či Mony Lisy. Ovšem také madony a matky Leonardo zobrazoval s vnitřním citem. Tyto obrazy jsou rovněž malovány s vysokým emočním zaujetím. Stejný vzorec uměleckého chování můžeme vidět i u Leonardova soupeře Michelangela. Čili Mona Lisa by mohla být i Caterina - jeho matka. Proč by světu nemohl hrdě oznámit, že namaloval vlastní mámu, když byla mladá? Divné ne?

Žádné komentáře:

Okomentovat