Věda sloužící náboženstvím k podfukům

I věda jsou jen lidé a ti jsou povah různých – tedy i věda může být služebnou té temné strany člověka – čili být nápomocná k podvodům až zabíjení. O tom zabíjení netřeba hovořit, je to jasné - jedná se o válečné stroje, zbraně, technologie jak a čím nejlépe a nejrychleji i nejefektivněji usmrcovat nepřátele.
O podvodech, které jsou páchány za pomocí vědy, ve prospěch té či oné převážně náboženské ideologie, se často ani v současnosti moc nehovoří.

Podvody ve službách pouhých ideologií, čili náboženstvích, popsal už Héron z Alexandrie ve svém díle, kterým navazoval na jiného řeckého vědce Stratona – zvaného zázrako tvůrce.
Héron ve svých knihách odborně popsal i tuto lidskou oblast podnikání - a to výrobu náboženských zázraků na zakázku, jak je věda vyráběla a tak i ona báječně posloužila k vymývání mozků lidí - nenazvěme je neinteligentními, ale neznalými, neškolenými a tudíž ve využití fyzikálních zákonů a v mechanických hříčkách vidících zázrak.
Zde máme pádný důkaz, proč se již zázraky moc nedějí – vzdělanost stoupá a k ošálení je třeba, aby zázrakodělatel byl o několik vědomostních a technických stupňů nad ošáleným a to už není tak jednoduché, jako před sto lety. Udělat v dnešní době v místě, kde lidé disponují aspoň určitými technickými i všeobecnými znalostmi z fyziky a techniky, zázrak, který by nikdo neprokoukl, by byl zázrak! Proto pokud se v dnešní době stane něco zázračného například, nějaké to zjeveníčko, proběhne to v zaostalejších a zaostalých zemích, kde je obyvatelstvo málo vzdělané a vysoce nábožensky založené a ještě je zaměstnané existenčními starostmi vyvolané bídou, válečným konfliktem nebo přírodní katastrofou. Čili hospodářská situace v zemích svatého zjeveníčka je zde taková, že je obrat na víru prostě nutný (zjeveni v Latinské Americe), aby nedošlo k občanské válce nebo je už země ve válečném konfliktu a zázrak má urychlit jeho konec(Medžugorie). Toto je vše primárně potřebné k vytvoření zázraku a tím pádem k posílení moci církve.

Obětmi kamufláže zvané náboženský zázrak, popisované Heronem, byli uctívači v té době (3.stol.př.n.l.) nového boha Serapise a bohyně Isidy.

Heron z Alexandrie, který nám zanechal záznam o Stratonově díle týkajícím se nauky o vzduchu ( v Pneumatice), vysvětluje, “že toto i jiná vědecká odvětví budou shledána užitečnými, nejen k opatřování nejzákladnějších potřeb civilizovaného života, nýbrž také k působení zmatku a nahánění hrůzy.” Zmatek a hrůza se vztahují na účinky chrámových zázraků.

Mnohý ze zázraků, které Heron popisuje, se zakládá na jednom či druhém ze dvou principů — na násosce nebo na rozpínavosti zahřívaného vzduchu. Šlo o aplikaci Stratonovy nauky o vzduchu.
Principu násosky se používalo v mnoha důmyslných obměnách k předstírání přeměny vody ve víno. Na jednom konci systému násosek se vlila voda a na drahém konci vytékalo víno.

Rozpínavost horkého vzduchu působila „nadpřirozené pohyby“. Vzdušná komora v oltáři byla spojena se skřínkou s božstvem, umístěnou nad oltářem. Když se na oltáři pálila oběť, rozpínající se vzduch otevřel dveře skřínky, vytlačil božstvo ven a způsobil, že pozdravilo uctívače. Tento princip měl opět mnoho obměn, aby se neokoukal.
Z jiných pramenů se dovídáme o uplatnění další alexandrijské vědy - optiky, k navozování náboženských zjevení. Nic složitého, jen znalost přírodních zákonů a technická zručnost při výrobě optických zařízení. A bozi koukali z nebes.
I za mnohými zjeveními současnosti lze opět hledat pouhopouhou optiku, ale za některými se skrývají „normální“ metody psychologických působení na věřící - na jejich vědomí a sugesci. Dalo by se říci, že v současnosti mohou zázrak vytvořit hlavně psychologie a správně vedená mediální kampaň zázraku – ostatní již dokoná „zázrak“ vlastní sugesce - očekávání něčeho nepoznaného čili zázraku následně u citlivých a empatických věřících onen zázrak skutečně navodí a oni jej prožijí a uvidí, co se očekává, že uvidí a uslyší, co se od nich rovněž očekává slyšet.
Za Serapise a Isidy ve 3. století před naším letopočtem, se vědecké pomůcky pomáhající působit na vědomí lidí onoho věku k vybuzení jejich náboženské horlivosti v zásadě málo lišily od pozdějšího zavedení světelných efektů nebo varhanní hudby (tyto jsou také vynálezy tohoto 3. století př. n. l). Měly za účel působit na zbožnost veřejnosti, učinit náboženství přitažlivým a působivým, mystickým i hrozivým, prostě podívanou pro masy a zdá se, že tento účel splnily a mnohde ještě plní. Ostatně jako před tímto i později všechny náboženské ceremonie a obřady. Pompéznost katolických kostelů nebo i muslimských mešit a jejich výzdoba má ve smrtelníkovi nastolit pocit malosti před bohem, vyzvánění zvonů, zpěv a varhanní hudba, vyvolávání muezzinů, modlitební prostocviky věřících třeba v Tibetu – vše přispívá k pocitům psychického uvolnění, ale i extáze. Nic není ponecháno náhodě.

Tvůrce zázraků Straton prý pyšně tvrdil, že k stvoření světa nepotřebuje pomoci bohů. Holt věděl své...