pátek 21. března 2014

Květina a filantrop



Na světě je mnoho otázek "proč?" a na hodně z nich neznáme odpověď. Důvod, proč se co jak jmenuje, ale většinou víme. Například firma Adobe má název podle řeky Adobe Creek, která tekla za domem jejího zakladatele Johna Warnocka. Canon je vlastně buddhistický bůžek milosrdenství Kwanon, ovšem proti tomu, že by se firma měla jmenovat po bohu, velmi protestovaly náboženské organizace, a tak vznikl nebožský Canon. Dále třeba Intel - je to zkratka slov INTegrated Electronics a rovněž se původně měl jmenovat jinak. Bob Noyce a Gordon Moore, chtěli mít Moore Noyce - jenže tak se už jmenovala hotelová síť… a konečně proč se Lotus jmenuje po kytce? To je jednoduché zakladatel Mitch Kapor se zabýval meditací a prostě svoji firmu nenazval po květině, ale po jógové meditační poloze lotosový květ.

Fakta
Mitchell David Kapor se narodil v roce 1950 v Brooklynu v New Yorku. Obecní školu vychodil rovněž v New Yorku - konkrétně na Long Islandu v Freeportu, střední školu zakončil v roce1967. Bakalářské studium absolvoval v roce 1971 na Yale College. Studoval psychologii, lingvistiku, počítačové vědy a kybernetiku.
Při studiích rozhodně nežil jen ležením v knihách, ale pracoval v Yale's radio station, WYBC-FM - zde byl hudebním a programovým ředitelem.
V roce 1982 společně s Jonathanem Sachsem založil firmu Lotus Development Corporation a vytvořil program Lotus 1-2-3, Agenda a Notes, čímž se zapsal do pomyslné IT síně slávy.
Kapor byl nejdříve prezidentem korporace Lotus později jejím předsedou a generálním ředitelem - a to od roku 1982 až do roku 1986. Lotus opustil v roce1987.
V roce1990 s Johnem Perrym Barlowem a Johnem Gilmorem založil Electronic Frontier Foundation, kde byl až do roku 1994 předsedou.
V roce 2001 založil Open Source Applications Foundation.
Od začátku roku 2003 byl předsedou Mozilla Foundation a jako poslední nadaci založil Mitchell Kapor Foundation - podporuje filantropické a environmentální programy.
Je investorem a předsedou správní rady Linden Lab. v San Franciscu - firma vytváří populární virtuální svět Second Life a je v současnosti vlastně jedinou Kaporovou výdělečnou aktivitou.
Od roku 2005 v Open Source Applications Foundation pracuje na open source programu Chandler pro nový informační organizér. Program Chandler 0.1 představil již v roce 2003
Věnuje se i předávání svých vědomostí druhým - je profesorem (Adjunct Professor) na School of Information v UC Berkeley.
Jeho manželka Freada Kapor Klein (1952) v současnosti je nejvíce známá svojí činností a vědeckými pracemi týkajících se pracovně - sociální oblasti a to - diskriminace kvůli pohlaví a sexuální obtěžování.
Kaporovi bydlí v San Franciscu, společně se svými mazlíky Cosmem a Chandlerem, psy plemene labradoodles.

Programátor - filantrop
Kapor nyní programuje hlavně pro svoji potěchu - vytváří nekomerční open source software a angažuje se v hnutí na jeho obranu. Proč ovšem není možné tvrdit, že lze využívat jen nekomerční programy vysvětluje v rozhovoru pro časopis Tom´s hardware Guide Russia: "Rozlišuji produkty, které používám a projekty, kterými se zabývám. Bude naivní říkat" Já používám pouze open source", když by někdy bylo mnohem výhodnější si programové vybavení koupit. Proto je rozumnější, používat jen některý veřejně zdarma přístupný software.
Operační systémem Linux, potřebuje celkem dost úsilí k tomu abyste zvládli s ním pracovat a upravovat si ho pro své potřeby. Stojí ta hra za to? A ve srovnání s čím? Dnes i PC s operačním systémem Windows má problémů - například viry, trojské koně. Osobně používám Mac, nepřeji si stát se sám sobě administrátorem.
Při vytváření nového projektu, se mi zdá, že je nutné velmi pečlivě promyslet cíle. Pokud máte možnost vytvořit program s veřejně přístupným zdrojovým kódem, tak to je dobře. Ale musím přiznat, že taková možnost vždy neexistuje. Pokud chcete dělat byznys, musíte myslet na to, jak si vyděláte. Někdy lze skloubit komerční a nekomerční - to znamená k open source nabízet různá vylepšení a služby a ty už za peníze, ale to také není vždy možné..."