Návrat do dětství

Malý Bůh

V 70. - 80. letech vytvořili Vlastislav Toman a František Kobík několikadílný sci-fi comics o dějinách smyšlené Žluté planety.
První díl má název Malý bůh, na něj plynule navazují Příchod bohů, Kruanova dobrodružství a Kruanova cesta.

Červený krabík s klepítky, očima na stopkách a z plechu; to je Malý bůh. Jedná se vlastně o sondu, která byla vyslána ve vejčité raketě na Žlutou planetu.
Pozemšťané na ní našli národ Gron - c- chů, podobný jim samým v době kamenné, a tak se rozhodli uspíšit jeho vývoj.
Národ hlavního hrdiny náčelníka Ru a kněžky Kan nadšeně přijme syna bohů a ten jim promítá obrázky, jak mají co dělat (třeba loďky, různé nástroje...). Výuka je řízena ze země brýlatým profesorem (později si u Gron-c-chů vyslouží pojmenování Bůh se zářícíma očima), jeho asistentkou a asistentem. Všechno to jsou hodní lidé a vedou lid na Žluté planetě správným směrem.

Planeta je zalidněna i jinými dosti pitoreskními národy - třeba velice opičími Ušatci - ti mají obrovité... uši, samozřejmě, a čtyři ruce (to se jim to unášelo krásné ženy Gron-c-chů). Tento národ žil v hnízdech stavěných v korunách stromů a vyjadřoval se stejně jako všechny ostatní národy hrdelními zvuky - něco jako gorgor gro... Národy na planetě byly takové prostší a často používaly citoslovce typu oáách, dobré mňam mňam, gr, ei-á, umpf-frr, ó.
Kromě těchto lidských mluvků zde chrčí grááúú-ágrrr hrůzné příšery jako skalní moa, létající moa, draci v jezerech, obrovité zubaté žížaly v zemi.

Pokud jste dítětem (třeba i přerostlým) a nežijete dnes, ale skoro před dvaceti pěti lety, neznáte Hvězdné války, Terminátora , pak vás autor textu i výtvarník jistě nadchnou a překvapí. Dnes? Nejsou tam žádné znetvořené mrtvoly ba ani sex :-).
Náčelník Ru si poctivě vezme Kan, v pravý čas se narodí syn Kruan. V Příchodu bohů pozemšťané na vše dohlížejí osobně a robotek Malý bůh do všeho strká čidla.

Další díly vypráví příběh Kruana a jeho přítele Mbuny. Kruan je velice inteligentní a sám objeví spoustu nových vynálezů. Zamiluje se do dívky Tily z Vodního národa. Bojuje proti zlým, pomáhá utiskovaným a hlavně se všemi hodnými se postaví proti zlým Hor-tidům. Zeleným slizákům, kteří přilétli bůhví odkud z vesmíru a jsou hnusný a strašně zlí. Lidem na planetě ubližují jak to jen jde a používají je jako otroky na práci.
Nakonec chytnou i Tilu a Kruana, vypadá to moc, moc špatně, ale za pět minut dvanáct přilétají Pozemšťané. Hor-tidé v hrůze prchají. Útěk tyto vesmírné piráty nespasí.
A všichni se radují, všichni se shledají - šťastný konec. A nakonec, proč by něco v tomhle zasraným, zkurveným světě nemohlo dopadnout dobře?

V Kruanově cestě se dozvíme, že nic nedopadlo dobře: Hor-tidé jsou znovu na scéně. Několik jich Pozemšťané nestačili pobít a ta hrstka v obrovských skleněných baňkách vytváří novou populaci hnusáků Hor-tidů. Mají sídlo v horách a těší se, že znovu budou velkými vládci.
Tentokrát nejsou lidé na Žluté planetě jen jejich otroky, ale i zásobárnou součástek. Hor-tidé chtějí vytvořit umělé bytosti - potřebují ruce, nohy, vnitřnosti... tady už seriál dostává dnešní podobu - toto pokračování vzniká v roce 1989.

Dopadne i toto dobře? Svině zůstane sviní a navíc zelená...

Možná se to z napsaného nezdá, ale první dva díly jsem četla jako dítko a opravdu velice na mne zapůsobily. Dodneška si pamatuji jména, scény, podoby. Dnes si tento comics prohlížím s nostalgií a vidím jeho naivitu, ale svým způsobem se mi to zdá krásné i dnes. Co je špatného na naivitě?

Je jasné, že český sci-fi comics (i když hýří nápady a výtvarníci neskrblili fantazií a svojí řemeslnou profesionalitou) nemůže ve světě moc konkurovat těm americkým. Je totiž i přes svoji určitou naivnost a něžnost inteligentní. Jsem ráda, že existoval a snad existovat bude.