Šaty za nás mluví.

Romeo a Julie by to v současném světě měli jednodušší.

Američtí designéři Francesca Rosella a Ryan Genz vyrobili oblečení, které umožní pocítit doteky vzdáleného milovaného člověka. Princip je, když už technologie existuje, velmi jednoduchý. S pomocí mobilních sítí, různá čidla umístěná v oděvu jednoho člověka, dostávají informace od čidel v oděvu druhého. Informace se týkají pulsu, teploty a vlastních doteků na těle.
Pokud jsou milenecké dvojice, ale může to být i matka a dítě.. prostě kdokoliv, od sebe vzdáleni, přiblíží je k sobě aspoň pocit doteku od toho druhého.
Samozřejmě musí se předem domluvit, že si po dobu odloučenosti budou oblékat jen ono "komunikativní" tričko a žádné jiné, pak teprve může být jejich vzdálená dotyková komunikace možná.
Dálkové pohlazení a objetí probíhá následovně - první osoba si vzpomena na druhou, dotkne se například svého ramene - čidla zaznamenají dotek - změří jeho intenzitu a přes aktivovanou mobilní síť předají informace o pohlazení do čidel v tričku druhého člověka. Po získání těchto dat se aktivují zařízení, které simulují na těle příjemce puls, fyzický tlak a teplo jakoby skutečných dotyků, pohlazení i objetí.
Tato práce získala na výstavě CIBERART v Bilbau 2004 první místo. Výroba a prodej tohoto kontaktního oblečení se prý už rozjíždí.
Podle psychologů se bude jednat o velmi užitečnou věc, která by měla najít uplatnění i mezi seniory a malými dětmi. Každý chce vědět, že i na dálku ho někdo objímá