sobota 23. února 2013

Ach ta energie! část devátá

Elektřina v kapse
Problémem vymyslet a zkonstruovat nejlepší přenositelný zdroj energie se technici a vědci zabývají už od 18.století.
Roku 1743 Ch.A.Hausen zkonstruoval první elektrostatický stroj, po něm se pokoušelo pomocí jeho přístroje, "zakonzervovat" elektrický proud uvnitř izolátoru několik experimentátorů - povedlo se to už 11. října 1743 německému právníkovi Ewaldu Jürgenovi Georgu von Kleistovi a v květnu 1746 Pieteru van Musschenbroeku profesoru fyziky z univerzity v Leidenu v Nizozemsku - jedná se o leidenské (i leydenské) lahve.
Když diváky udivovala představení s těmito právě vzniklými "konzervami elektřiny" narodil se v Itálii člověk, který je pokládán za "otce" baterek. Ano, byl to Alessandro Volta (19. února 1745 - 5. března 1827).
Volta se v roce 1791 dozvěděl o pokusech Luigi Galvaniho - jednalo se o ta pod skalpelem se škubající žabí stehýnka a přišel na objev, že se nejedná o nějakou "živočišnou elektřinu", ale o reakci kovů. Na základě tohoto poznání v roce 1799 sestrojil první elektrický článek – Voltův sloup - byly to dvojice zinkových a stříbrných destiček ponořených do kyseliny chlorovodíkové.
1802 chemikové Hellwig, Tihavski a Leyteny vynalezli galvanickou zinko-uhlíkovou baterii a o rok později J.W.Ritter vyučující v Jeně fyziku a chemii, vymyslel první suchou baterii (kašovitý elektrolyt) … další Němec Gessner vytvořil první suchou přenosnou baterii, fungující v jakékoliv poloze…jmen v historii vývoje přenositelných zdrojů elektrického proudu je a ještě bude.

pokračování zítra