O žábě se říká, že ji s klidem můžete uvařit aniž by vyskočila z vařící vody, i když může. Voda se otepluje a žába si říká: „no ještě to není tak strašný, to se dá vydržet, není nutné vyskakovat...“ a to si říká, až je uvařená... Copak jí to instinkt nedá? Copak nemá strach? Je hloupá? Nebo zvířecí hrdinka? Nelze takto uvažovat v případě žáby. A co lidi? Nechovají se v této době jako tento obojživelník?
Člověk nemající strach před ničím, by asi moc dlouho nepřežil, vyhynul by už při svém vývoji, pokud by se v pravěku vyhnul mamutovi, medvědovi jeskynnímu, či šavlozubému tygrovi, tak by v pozdější době mohl být vyvražděn jako druh sebou samým ve válkách nebo vyhuben svou vlastní hloupostí - kdyby se třeba nebál skočit ze skály do stometrové propasti.
Kromě strachu se u člověka vyvinuly i kladné emoce: jako soucit se slabšími, s raněnými, se staršími. Rovněž člověk by měl mít touhu po spravedlnosti a komunikaci, kráse, pocit zodpovědnosti, strach o druhé. Kdyby nepociťoval sounáležitost nemohla by vzniknout společnost, přežívala by vedle sebe jen jednotlivá individua. Jelikož by to byla do sebe obrácená individua, egoistická a sobecká, neznající soucit - přežití v přírodě by pro ně nebylo moc realizovatelné, jenže každý organismus se chová pro své zachování účelně, tedy člověk vytvořil, díky svým emocím, pro své přežití společnost.
Člověk jako "nemocný" jedinec bez emocí (jak těch základních tak i citů) by se nedokázal správně orientovat ve společnosti, protože by nechápal jednání druhých ( s emocemi) a mohl by se stát pouhým nástrojem jiných (otrokem nebo zabijákem, nájemným vrahem). Hrozná je varianta člověk s emocemi, ale bez soucitu a svědomí.
Když už hovoříme o emocích a emočním chování člověka, je také velmi důležité, aby vznikaly adekvátním způsobem a nikoli inadekvátním - tento způsob vzniku emocí vzniká drážděním mezimozku nebo spánkového laloku elektrickým proudem, nebo je to důsledek otravy, či mozkové choroby. Takto postižený se při pálení vlastní ruky hlasitě směje.
Tak někdy vypadá naše současná společnost – voda už vře, ale různými lživými masmediálními dráždidly otupělý mozek vydává hlášení, že ještě to není tak zlé... ještě se to dá vydržet.
No, hlavně že chutná.
Žádné komentáře:
Okomentovat