pondělí 26. srpna 2013

Technická záhada - "computer z moře" (3)


Severozápadně, kousek od ostrova Kréta v moři u ostrova Antikythéra se v roce 1901 ve vraku lodi našel takzvaný „mechanismus z Antikythéry“. Jedná se o bronzové úlomky, na kterých jsou obrysy ozubených koleček. Po složité rekonstrukci provedené v padesátých letech minulého století profesorem Derekem de Solla Pricem víme, že vnější strana tohoto mechanismu se skládala z ciferníků, zabudovaných do dřevěné skříňky, v níž bylo asi dvacet ozubených kol. Na skříňce byly nápisy tvořící astronomický kalendář. Podle těchto nápisů byla tato věc zřejmě vyrobena už v prvním století před naším letopočtem.
Přitom mechanismus obsahoval soustavu diferenciálních ozubených kol a ta byla doposavad známa až z roku 1575! Jedná se tedy o záhadu něbo geniální unikát?
Profesor Price se nejdříve domníval, že se jedná o hodiny. Tento názor vyvolal u odborníků pohrdavý smích. Jenže pan profesor nechtěl zůstat v pozici hlupáka. V roce 1971 si přečetl článek o možnosti využívat vysokoenergetické záření gama při zkoumání vnitřků kovových předmětů. Ihned navázal spolupráci s Řeckou komisí pro atomovou energii a díky záření gama mohl pořídit na tu dobu dokonalé snímky mechanismu. Po prozkoumání obrázků změnil svůj názor - žádné hodiny - tento mechanismus je vlastně modelem vesmíru, který kdysi dávno dával člověku představu o umístění a pohybu Slunce i Měsíce na obloze v průběhu kalendářního roku.
Středová otáčivá osa přístroje byla napojena na kličku - něco jako flašinet. Otáčením kličky se může hezky sledovat jak na přední, tak na rubové straně mechanismu siderický a synodický měsíc v průběhu čtyř ročních období. Mohl také předpovídat pohyb nebeských těles.
I jeden z nejznámějších autorů sci-fi Arthur C. Clarke (1917 - 2008) se k tomuto přístroji vyjadřoval shodně. Podle něj tento velice složitý mechanismus popisuje pouze zjevné pohyby planet a nic nevysvětluje. Clarke k tomuto napsal:
„…Kdyby bývali Řekové dokázali proniknout do podstaty věcí ve stejné míře, v jaké se uplatňovala jejich vynalézavost, k průmyslové revoluci mohlo dojít tisíc let před Kolumbem…“ (A. C. Clarke, The View from Serendip)

A jaká je realita? Postoupil vědecký výzkum tak daleko, že dnes už víme o jaký přístroj se asi jednalo? Ano, dnes už se dá říci, že záhada je vyřešena. Postupně se na "odtajnění" mechanismu z Antikythéry podílelo několik desítek vědců. Po Priceovi to byl v devadesátých letech minulého století Allan George Bromley z univerzity v Sydney společně s Michaelem Trevillianem Wrightem ze Science Museum a Imperial College Londýn - ten vyvinul speciální tomograf k získání dvojrozměrných průřezů mechanismem. Na základě novějšího obrazu o zařízení potvrdili Priceovu teorii o modelu vesmíru - čili takovém malém osobním planetáriu a popřeli další z uváděných možností a to, že by se jednalo o astroláb čili přístroj sloužící k navigaci lodí na moři. Takové přístroje nebyly u Řeků běžné, plavba byla založena na osobní zkušenosti plavících se a navíc lodní trasy vedly podél pobřeží..

Řadu let úspěšně funguje mezinárodní výzkumný projekt antikythérského mechanismu (The Antikythera Mechanism Research Project). Účastní se ho Britové, Řekové a Američani. Vedoucími jsou matematik Tony Freeth a astronom Mike G. Edmunds z univerzity v Cardiffu. Tito dva vědci zveřejnili 30. listopadu 2006 v časopise Nature výsledky svého probádávání mechanismu. Potvrdili, že se jedná o astronomický analogový počítač, sestrojený za účelem předpovědí postavení nebeských těles na obloze. Tak vidíte, už Řekové měli počítač, ale není to žádná záhada nebo poznatek vyvolávající úžas. Sice "počítač" , ale jen mechanický automat - i když jedná se o velkou vzácnost je to nejucelenější vědecký předmět, který se ze starověku zachoval.
A je skutečně tak starý? Ano. Studiem typů písma staré řečtiny a porovnáním s písmem na mechanismu dospěl emeritní ředitel Epigrafického muzea v Athénách Haralambos Kritzas k závěru, že přistroj vznikl mezi léty 150–100 př.n.l. Navíc podle výzkumníků z mezinárodního projektu je velká pravděpodobnost, že loď s nákladem vyplula z Rhodu, čili na konstrukci přístroje mohl mít vliv sám Hipparchos patřící ke špičce antických astronomů, a který sestavil první veliký katalog hvězd - učenec na Rhodu žil v letech 140–120 př.n.l.

V moři u Antikythéry se tedy nenašla žádná záhada a po pravdě řečeno ani žádný unikát.
Jsou známa písemná dobová svědectví o tom, že Řekové uměli sestavovat podobná planetária - a to jak sférická jako glóbus nebo plošná jako antikytherský mechanismus - a všechny byla poháněná obdobnou soustavou ozubených kol. Například ve 3. století př. n. l. zkonstruoval malé planetárium Archimédés v Syrákúsách. Svědectví o něm zachoval Cicero, který ho viděl v rodině svého přítele Marka Marcella, vnuka dobyvatele Syrákús, který Archimédovo planetárium ukradl a donesl si ho domů - jmenoval se Marcus Clau dius Marcellus.
Věřme Cicerovi, ale napadá mě, kde Archimedés své planetárium vyráběl? Jistě měl doma svoji dílničku a dost trpělivosti na vybrušování zoubku koleček.
Nakonec přeci jen je mechanismus z Antikythéry jedinečný - je zatím jeden jediný na světě a asi jiný jemu podobný se nenajde.






pokračování