« Everything that needs to be said has already been said. But, since no one was listening, everything must be said again. »
André Gide
Takže zopakujeme si:
V řeckých písemných památkách se dochovaly záznamy o několika tvůrcích automatů. Nebyly to samozřejmě nějaké samočinné pracovní stroje, ale automatické hračky. Takové mimochodem znali už staří Egypťané a Číňané, ale konkrétní jména jejich vynálezců se nikde nedochovala. Mají tedy smůlu a dějiny pokládají za prvního konstruktéra automatu Archýtase z Tarentu (okolo 400 př. n. l.).
Tento matematik sestrojil samohybnou holubici. Musela to být dokonalá napodobenina a něco nebývalého, když na obyvatele Tarentu zapůsobila tak, že zprávu o ní neopomněli zaznamenat do životopisů Archýtase. Přitom tento muž byl jedním z předních občanů Tarentu, dlouho stál i v jeho čele, byl významným stratégem, zemřel při ztroskotání lodi, takže materiálu na jeho opěvování měli víc než dost. Navíc Archýtas byl skutečný matematický génius, pokusil se vypočítat i objem Země, o které už tenkrát tvrdil, že je kulatá.
Po pravdě řečeno ona holubice nebyla zas až tak zdařilá napodobenina holuba - připomínala spíše dnešního kluzáka zkříženého s papírovým drakem, ale prostě létala sama a to už bylo něco. A jak se mohlo Archýtasovi podařit, že jeho model ptáka sám doletěl do vzdálenosti téměř 200 metrů? Podle všeho pomocí parní trysky.
Na další samo se pohybující hračku si museli Řekové počkat sto let. To se v mozku Demétria z Falery zrodil plazící se hlemýžď.
V polovině 3. stol. př. n. l. matematik a mechanik Ktésibios sestrojoval různé pohyblivé figurky a i jiné mechanické přístroje, ke konstrukci kterých využíval vodního tlaku (hasičská stříkačka, pumpa, vodní varhany… a dělo vrhající střely za pomoci stlačeného vzduchu).
Potom se na několik století v písemných památkách tvůrci automatů přestávají objevovat. Mlčení přerušuje v 1. stol. n. l. Héron z Alexandrie. Vytvářel pohyblivé figurky a jako první v historii zkonstruoval stroj využívající sílu větru - jednalo se o hudební nástroj varhany. Héron nejen tvořil i sám napsal řadu děl o umění zhotovovat automaty, např.: O stavbě malých automatických divadel, O mechanických hříčkách založených na využití atmosférického tlaku, O optických strojích s dodatkem o automatickém měřiči cesty.
o Heronovi a jeho náboženských podfucích píšu ZDE
Heronova fontána
něco pro zasmání:
pokračování
Žádné komentáře:
Okomentovat