Nebudit! Spí.

na konci kolejí
peřinku položím
polštářek k ní
postýlku podivnou
takto si vytvořím
na konci kolejí
kde nic není
i čas se zastavil
a já tu spím

neznámá čísla
pořád mi volají
lidi cizí
zvoní mi u dveří
a já na konci kolejí
ležím si v prachoví
až budík zazvoní
snad se vzbudím…

… na kolejích, i když je to na jejich konci, si asi moc lidí neustele a neusne. Ano najdou se případy, ale u nich se nejedná o spánek, ale o sebevraždu a to je úplně o něčem jiném.
Určitě se i vám stalo, že jste usnuli na nevhodném místě a pokud se to nestalo vám, tak jste takového spáče aspoň zažili.
Usnout jinde než v posteli, si zatím do svých trapasů nemůžu připsat, ale zažila jsem chrápající spáče na opeře i baletu. Znám pána, který pravidelně chodí na filosofické přednášky, ale jak přijde, sedne si - a za chvíli tvrdě spí. Hlava mu klesne a on si asi sní. Možná právě proto chodí na ty přednášky. Doma ne a ne usnout a tady si odpočine.
Ono vůbec spánek je velké téma - jeho nedostatek vede k halucinacím a až smrti. Je to známý způsob mučení, nenechat člověka vyspat a neustále ho budit.
"Spánek rozumu budí příšery“ - tento nápis se objevuje na podstavci, na kterém spí mladý muž - jedná se o mědirytinu z cyklu Caprichos a vyryl ji Francisco Goya. Mladík spí a nad ním poletují sovy, které se ve větší vzdálenosti jeví jako hrůzní netopýři. Geniální alegorie. K tomu nelze co dodat. Když umělec tvořil tyto své grafiky, byl už těžce nemocný. Přesto šílený Goya měl pořád dostatek soudného rozumu, a tak jasně viděl celý lidský svět.

Spánek a sny - to je neoddělitelné. Ovšem jaké budou mít sny hibernovaní lidé letící prozkoumat naší galaxii? Zatím se žádný způsob dlouhého uspání člověka a hlavně zpomalení jeho metabolismu nepovedl, takže nevíme. Jenže hibernace je tak lákavá… a rodí se možná další cesta k ní a není to ono známé zmražení.

Na zpomalení metabolismu pracuje biochemik Mark Roth z University of Washington.
Roth přišel na zajímavou věc - když se slabá koncentrace sirovodíku aplikuje do plic - v případě jeho experimentů do plic myší, přivodí u nich stav podobný hibernaci.
Koncentrace musí být dostatečná, ale opravdu slabá - sirovodík ve vysoké koncentraci vyvolává chemické popáleniny, nadýchání se tohoto plynu končí smrtí.
Jen slabá koncentrace, která je vdechována delší dobu, má velmi silný vliv na látkovou výměnu, zpomaluje ji.

Při pokusech myši, po tom co se nadýchaly sirovodíku, upadly do bezvědomí a snížila se jejich tělesná teplota na 20 stupňů Celsia. Dýchací frekvence se snížila z normálních 120 vdechů za minutu na 10.
Po několika hodinách spánku -"hibernace" byl k nim přiveden normální čerstvý vzduch. Myši pochvíli bez problémů vstaly a nebyly na nich pozorovány žádné vedlejší příznaky.
Roth se domnívá, že výzkum vlivu sirovodíku na metabolismus může odhalit nové možnosti v terapeutické léčbě lidí. Například to může být vhodná doplňková léčba při těžkých traumatických stavech, infarktech a také může zvětšit efektivnost radioterapie pří léčbě rakoviny. Síla jejího působení závisí na nasycení buněk kyslíkem a zpomalení metabolismu může ochránit zdravé buňky při radiačním ozáření.

O hibernaci v takovém smyslu v jakém ji znají kosmologové a scifisté biochemik přímo nehovoří a zatím ani hovořit nemůže, protože jeho současné pokusy vypovídají pouze o zpomalení metabolismu - sice vysokém, ale hibernace je téměř absolutní útlum životních funkcí (cca na 99%). Pokud se jeho objev prokáže skutečně zdraví neškodným, jistě i jeho napadne tento další způsob jak sirovodík využít a vydá se se svým týmem na cestu za opravdovou hibernací. Pak se třeba stanou realitou pilotované lety až za hranice naší galaxie.
Ještě se musí vyřešit taková maličkost, čím by tam hibernovaní kosmonauti letěli. Lidstvo zatím takovou loď k dispozici nemá. Co není, může být. Může a nemusí, jedno je ale jisté - pokud se Rothova metoda osvědčí a půjde-li využít k dlouhodobému uspání, vznikne nový podnikatelský obor - hibernování na zakázku. Do takových center hibernace se pohrnou nemocní i zvědaví na budoucnost za mnoho let a jistě také patřičně movití. Koupí si určité množství let spaní a pak se probudí… jak to může dopadnout víme z filmů, třeba z Polského Sexmise, francouzského Hibernátuse nebo v americkém filmu Demolitiom Man řeší hibernací odsouzených problém kriminality a přeplněných věznic - také skvělá myšlenka…